USA by si v souladu se svým programem protiraketové obrany přály postavit v ČR radar, který by sloužil k navedení interceptorů GBI na nepřátelskou ICBM.
Bohužel jako většina věcí, i tento plánovaný systém se stal terčem řady přinejmenším sporných informací, z nichž některé se na následujících řádcích pokusím dementovat.
To, co zde USA chtějí postavit je radar jménem XBR, což je zkratka pro "X-band radar" (někdy se lze setkat i s označením EBR=European Based Radar, obojí jsou ustálené zkratky).
Byl by to řídící/naváděcí radar určený pro pomoc při navedení protiraketových střel GMD, postavený technologií AESA, což znamená, že nemá jednu velkou točící se anténu, ale tisíce malých antének, jejichž paprsky jsou elektronicky vychylovány. Díky tomu dokáže tenhle radar dohlédnout o něco dál, vysílá úzkým svazkem(1), a hlavně - je podstatně rychlejší než klasický radar(2).
Nejednalo by se tedy o přehledový radar, sledující vzdušný provoz či vesmír, ale o pouze příležitostně zapínaný prostředek navedení antiraket.
Špionáž vojenských instalací Ruské Federace
Nikolaj Solocov prohlásil, že by USA byly svým radarem schopny monitorovat jak ruské letectvo a testy, tak severní flotilu a dokonce ponorky (!).
To je nemožné. Radar, stejně jako jakýkoli jiný systém, nemůže vidět za horizont, daný zakřivením země a horami. (pozn.: teď mám na mysli radarový horizont, který sahá poněkud za optický horizont)
Jediný způsob, jak se mohou EM vlny šířit za horizont je využití Ionosféry, což je vodivá vrstva zemské atmosféry. Problém je v tom, že takto se šíří hlavně vlny o kmitočtu do asi 30 MHz (do 150 pokud jsou příznivé podmínky), kdežto radar operuje s frekvencí X-band, tzn. 10 GHz.
Žádný radar není schopen měnit pracovní frekvenci v takovém rozsahu, a tudíž ani XBR nemůže změnit frekvenci z GHz na MHz - musel by mít další anténu.
XBR tedy není schopen sledovat cíle za horizontem, a tím pádem ani není schopen provádět špionáž na ruské severní flotile. Účel radaru je zaměřovat ICBM, které ovšem letí ve velké výšce (mimo atmosféru) a proto při jejich sledování radaru horizont nevadí.
Prohlášení Solocova že by tím USA sledovaly ruské ponorky je už úplně mimo - ponorku je možno radarem sledovat jedině pokud se vynoří (pak je možno zachytit periskop) a i pak je díky mořským vlnám značně obtížné tenký periskop/antény zachytit. Zachytit je odrazem přes ionosféru je nemožné.
Na druhou stranu, letadla ve velkých výškých by radar samozřejmě viděl - a někteří říkají, že by díky tomu byl schopný odhalit i hladinové flotily, doprovázené letadly.
Jenže RF má jen 1 letadlovou loď - Admiral Kuzněcov (která většinu času tráví v přístavu), a ostatní lodě/flotily většinou doprovázeny nejsou.
Nehledě na to, že USA sledují již mnoho let ruské aktivity létajícími středisky AWACS, radary v Turecku, fotoprůzkumnými satelity ad. Ruské prohlášení je tedy očividně jen snadhou nalézt záminku proti radaru.
Na druhou stranu se na českém inetu nedávno objevila teorie, podle které by data z XBR pomohla zaměřovaz a vyhodnocovat manévrující ICBM Topol-M. Toto velice pěkně vyvrátil a výpočty doložil diskutující Redboy na vojenském serveru palba(3). Kromě toho jsou starty a lety ruských balistických raket jsou už desítky let sledovány vysoce citlivou optikou na letounech řady Cobra Ball, J-STARS, možná i Rivet Joint, přičemž se tyto letouny mohou nacházet podstatně blíže vypouštěcí základně Topolů a dosahovat vyšších rozlišení a přesnosti.
Další opomínanou možností jsou výzvědné satelity, které byly už před 10 lety schopny přečíst titulek v novinách. Kromě kamer pro viditelné spektrum s vysokým rozlišením nesou i kamery opracující v IČ spektru, které mohou zaznamenat řídící trysky Topolů - což je to, díky čemuž raketa manévruje.
Ikdyby se tedy XBR spřáhl se svým konvenčním bratříčkem v Norsku, mohl by maximálně sledovat pohyb rakety - ale satelity nebo Cobra Ball mohiou udělat totéž, a navíc uvidí doby zážehů a rychlost řídících motorků, které Topol používá k úhybným manévrům, což je mnohem cenější.
SUMA: satelity zvládnou totéž a ještě víc, není důvod používat XBR ke špionáži Topolů. Špionáž lodí sev. flotily nebo pozemních jednotek je díky pracovnímu pásmu radaru vyloučena, stejně tak sledování testů jakýchkoli ICBM.
Rusové nabídli alternativu: radar v Gabale
Dost rozšířené je také tvrzení o tom, že američané "bezdůvodně" odmítli ruskou nabídku sdílění radaru v Gabale, z čehož si neseriozní odpůrci vyvozují, že se jedná o americké spiknutí. Zklamu je - důvod je daleko méně prozaický: XBR operuje s vlnovou délkou asi 10cm a jeho primárním účelem - jak už zde bylo napsáno mnohokrát - je rozpoznání balonových klamných cílů od skutečných hlavic a následné přesné navedení GMD na kolizní dráhu s těmito nimi. Rusy nabídnutý radar v Gabale je ale radar přehledový (ohledně rozdílu mezi přehledovým a střeleckým radarem viz odpovídající kapitolkavrtěti radarem, operující s vlnovou délkou (a tedy i přeesností) v řádu metrů. Díky tomu je snad nasnadě důvod odmítnutí: ač může mít radar v Gabale ideální pozici, má zcela nevyhovující přesnost: dokázal by sice detekovat ono přilétající "něco", ale v žádném případě by nemohl rozeznat, jestli se jedná o hlavici nebo o klamný cíl. Jediné, co by mohla "Gabala" substituovat, je plánovaný předsunutý radar AN/TPY-2, který by sloužil právě k nasměrování XBR - ale to není potřeba a vzhledem k tomu, že rusové požadovali i spoluúčast na pronájmu radaru (který totiž rusům nepatří) by to bylo opravdu neefektivní a zbytečné.
Tedy - radar v Gabale nemohl být použit pro GMD. Vědí to experti američtí, věděli to i experti ruští. Proč to tedy nabízeli a mediálně rozmázli odmítnutí? Na to si odpovězte sami.
Radar bude rušit či ničit elektronická zařízení
Radar operuje, jak již bylo zmíněno, na frekvenci 10 Ghz. Spotřební elektronika jako mobilní telefony, wi-fi apod. by mohla být rušena pokud by radar pracoval na frekvencích, pro které jsou tato zařízení určena, popř. ve jejich postraních pásmech.
Jak vidíte z tabulky, není tomu tak:
zařízení
frekvence [GHz]
Radar
10
GSM mobil
0,9; 1,7
CDMA
0.45
Wi-fi
2,4 - 2,5
TV
asi 0.3 GHz
Jediná zařízení, které běhají na řádově stejné frekvenci, jako XBR, jsou přijímače satelitní televize - ty jsou ale nasměrovány úplně jimým směrem a radar by na ně měl vliv pouze tehdy, kdyby měl konvenční parabolickou anténu s velkými postranními pásmy - ale vzhledem k šířce svazku a obecně k charakteristice AESA radarů je rušení i satelitních televizních přijímačů prakticky vyloučeno.
Na druhou stranu je možné, že by se EM záření vysílané radarem indukovalo v podobě napětí přímo na vnitřních obvodech zařízení. Velikost tohoto indukovaného napětí - Ui - se vypočte jako podíl změny elmag. pole ku změně času. Z toho vyplývá, že čím menší změna času, tím vyšší Ui. A změna času je tím menší, čím je vyšší frekvence - a 10GHz je z tohoto pohledu sakra hodně.
Stále ovšem platí, že AESA jako XBR vysílá velmi úzkým svazkem vysoko nad jakoukoli elektronikou, kterou by mohl ovlivňovat. Jediná situace, kdy by bylo možné uvažovat o výše zmíněných dopadech jsou odrazy od částic řádově srovnatelných s vlnovou délkou XBR - tedy 3cm - rozptýlených ve vzduchu. Takovéto případy mohou nastat při dešti, resp. některých bouřkách, kdy se vyskytují i proudy vody o řádově stejné velikosti, jako je vlnová délka XBR (tedy 3cm). Těchto proudů/seskupení kapek se ale nevyskytuje tolik, aby dokázaly rozptýlit velký výkon, jakým pere XBR, a navíc jsou silně nestabilní v čase - odrazy tedy sice jsou možné, ale byly by nesmírně krátké, spíše jako záblesky - totéž pak platí i pro případné odrazy od letadel. Pozorování radioamatérů s 10GHz vysílači, kteří dokáží využít dešťů k odrazu vysílání přes kopec se v tomto případě využít nedají právě proto, že radary obecně perou o dost vyšší energií a tím se dostanou skrz. Neškodnost podobných odrazů přitom dokládá i mnohaleté používání i výkonných 10GHz leteckých radarů, které nikomu neublížilo.
Radar by byl zapínán jen při prověrkách nebo ostré akci
Viz. stanovisko MDA: "The radar will only operate during tests, calibration and acutal threat situations".
Normálně by tedy byl vypnutný a jen by vyčkával.
Navíc, je to AESA, a rozdíl mezi vyzařováním normálního radaru a AESA je asi takový, jako rozdíl mezi žárovkou a laserem.
Radar by tedy nerušil nic, co by se nepřipletlo do jeho úzkého vysílacíhon svazku, a vzhledem k tomu, že by radar sledoval věci vysoko na orbitu zde není žádná možnost, že by paprsek XBR vyrušil vaši TV nebo dálkové ovládání auta.
Neseriozní odpůrci radaru často a rádi citují (fiktivní) incident, kdy měl během jugoslávského konfliktu křížník CG-67 v přístavu zapnul svůj radar a vyřadit jím mobilní sítě a další radiová zařízení.
Toto se nedá srovnávat, ani kdyby to byla pravda - radar AN/SPY-1 na Ticonderoga křižnících (jako CG-67) pracuje v S-pásmu (asi od 1,55 do 5 GHz).
V rozsahu S-pásma pracují jak GSM mobily (1,7GHz) tak meteorplogické radary.
Na druhou stranu, radar AN/APY-3 na letounech E-8 je schopen ničit vstupní obvody střel s plochou drahou letu na asi 80 km a tím je sestřelovat - jde ovšem o úmyslné zaměření výkonu na konkrétní objekt.
AN/APY-3 ovšem také pracuje v S-band, a proto je pravděpodobné, že je do amerických vojenských S-band radarů implementován obvod určený k ničení nepřátelské elektroniky.
Na XBR nemá existence podobných obvodů účel, a ikdyby tam takové zařízení bylo, radar by musel cíleně zamířit svůj svazek k cílovému zařízení - což asi nebude zrovna vaše televize.
Ovšem pozor - radar slouží pouze k tomu, aby pomohl GMD najít správný cíl - nejedná se v žádném případě o systénm sestřelující útočící střely energií ani o nic podobného! Navíc, tento incident se ani nikdy nestal - je to nehorázná lež odpůrců, protože v inkriminovanou dobu byl křižník v Zálivu. S touto informací prví přišel neviditelnný pes, a já si ji zpětněn potvrdil na stránkách CG-67 a globalsecurity.org.
O to smutnější pak je, že toto přednesl jakýsi komunistický poslanec ve sněmovně, čímž se tato lež stala v česku oficiálně citovanou.
Výkon
Často se udává informace o tom, že radar bude mít v pulsním režimu výkon 500 MW, a že to celé bude namájet 1 MW zdroj. Toto jsou nesmyslné informace, pocházející z doby, kdy o XBR nebylo téměř nic známo - výkon v impulzu je nyní udáván na 4,5MW, což je horní udávaný údaj - nejnižší udávaný je 0,8MW.
Někteří si z toho pak vyvozují, že to bude napájet jaderný reaktor, což je ovšem úplně mimo.
Tedy pro informaci: elektrická lokomotiva Škoda ř. 363 má výkon přes 3 MW, a takových lokomotiv u nás jezdí přes 100.
Není ani problém sehnat dieselový generátor o výkonu přes 1 MW - viz. tradekey.com.
Tedy: radar by byl napájen z elektrické sítě a měl by k tomu vlastní dieselový generátor. Není třeba se obávat jaderného reaktoru.
Koneckonců, i plynová turbína pohánějící obyčejný tank M1 Abrams má 1,1MW výkonu.
Radar by byl napájen z místní rozvodné sítě (patřičně zesílené za peníze USA) a dále by měl ony záložní dieselgenerátory.
Některé lidi můžou také mást údaje o 1MW vstupu a 4,5MW výkonu v impulzu - může se jim to zdát jako zjevný nepoměr, kdy má radar 4,5x větší výkon, než příkon.
Tak tomu samozřejmě není - a tríček je právě ve spojení "pulzní výkon". Radar totiž nevysílá nepřetržitě - to by ani nešlo. Místo toho dává krátké "pingy", podobně jako třeba sonar. A právě podle toho, kdy se radaru ten "ping" vrátí je možné zjistit, jak daleko je cíl.
Tedy pokud to opravdu přeženu: radar by se třeba 5 minut nabíjel a pak vyslal jeden velmi silný pulz.
Pokud byste pak "zprůměrovali" (nepřesné) dobu, kdy radar vyzařuje a kdy se "nabíjí", dostanete střední výkon (to je nepřesná formualce, střední výkon se zjišťuje stejně jako u měření střídavých el. veličin - viz. wiki:RMS) - a ten u XBR činí 170-202kW.
Zdravotní hlediska
Mnoho lidí již vidělo článek z Britských listů nazvaný "Ázerbajdžán: náš vzor".
Tento článek referuje o radaru na ruské základně v Azerbajdžádu, který prý způsobuje místním lidem rakovinu, díky kterému se rodí retardované a zdegenerované děti apod.
Ze článku však vede odkaz na původní verzi, ze které plyne několik zajímavých věcí:
jedniným místním, který toto tvrdí je člen aktivistů
tito aktivisté jsou sponzorováni britskou společností, zabývající se výzkumem "elektrosmogu" a "zhoubného vlivu mobilních telefonů na lid. organismus"
K tomuto se pak vztahuje ještě další zajímavý údaj, a to sice že nedaleko od inkriminované oblasti byly střelnice Kapustin-Jar a Saj-Utes v Kazachstánu, kde sovětský svaz testoval jaderné zbraně. Zmíněné oblasti s (neprokázaným) zvýšeným výskytem rakoviny je tedy třeba přičíst spadu z jaderných testů, a ne radaru, ktrý toho ani není fyzikálně schopen. Proč?
Jsou prakticky jen dvě možnosti přímého vlivu záření na člověka:
Předáním tepelné energie
Vliv částic s vysokou energií
Každé elektromagnetické vlnění má určitou energii, která vyplývá z frekvence záření a zvyšuje se frekvencí. Aby mohlo mít EM záření zhoubný vliv na buňky organismu (rakovina, mutace) musí mít jeho částice značně vysokou energii - která se u gamma záření (vzniká např. po explozi nukleární zbraně) pohybuje okolo 150 MeV (mega elektron voltů).
Gamma záření má frekvenci od 1018Hz výše.
Díky planckovi není problém si spočítat energii gamma částic: vzoreček na to je
E = h * f
Přičemž: E je výsledná energie částic h je planckova akční konstanta což je asi 4,13 * 10-15 (pro eV) f je frekvence daného záření v Hz
Elementárním výpočtem pak zjistíme, že gamma záření má energii 413 000 eV.
Podobným výpočtem zjistíme, že viditelné světlo - má energii asi 1,56 eV (beru nižší hodnotu z rozsahu)
A pak už jen nezbývá než porovnat s XBR: to má frekvenci asi 10 Ghz. To je 1010Hz.
Dosadíme a zjistíme, že záření XBR má energii 4,13 x 10-5 - tedy 0,0000413 eV. Tedy mnohotisíckrát méně, než jakou energii má obyčejné světlo.
Pro názornost do tabulky:
Typ záření
frekvence [Hz]
energie [eV]
gamma
1020
41,3 x 106
světlo
3,8 - 7,5 x 1014
1,56 - 3,1
radar XBR
109
4,13 x 10-5
Tvrdit tedy, žá záření radaru (nebo mikrovlnek) způsobuje rakovinu je dost nehorázné. Protože co by v tom případě působilo světlo s energií mnohotisíckrát větší? Okamžitou smrt?
Z fyzikálního hlediska je tedy rakovinotvorný nebo mutační vliv záření o milimetrové vlnové délce na lidské buňky nemožný.
Druhou možností je ohřev objektu či osoby, způsobený předáním části energie.Princip, na kterém funguje ona mikrovlnka.
Pokud by se nějaká osoba/objekt dostane do svazku vysílané energie, předá EM vlnění část své vyslané energie (energie svazku částic, právě toto se udává ve Wattech a jejich násobcích) tomuto objektu, a to ve formě tepla. Záření o této energii nemůže mít vliv na buňky, ale vzniklé teplo může tělu ublížit - popálit kůži a/nebo vnitřní orgány. Popřípadě usmažit.
Zvláště citlivým orgánem na toto je mozek, který se prakticky skládá z tuku a vody.
Možnost takového incidentu je ale vzhledem k ochrannému pásmu radaru vyloučena,pokud by se někdo nesnažil úmyslně se do tohoto paprsku dostat.
Další oblíbenou citací je zákaz letu letounů a používání výbušnin v určitých okruzích. To ale není pro to, že by radar svou energií mohl způsobit jejich zničení (detonaci) ale kvůli elektrickým proudům, které se indukují v kovech, když jsou vystaveny jakémukoli EM poli.
Tyto indukované proudy mohou přivést k výbuchu roznětky některých druhů výbušnin, jako je například známá C4 - ta se totiž dá odpálit pouze elektrickým impulsem, ničím jiným. Pokud byste přinesli C4 k transformátoru VN a měli v ní plíšky, taky by detonovala.
V případě letadel jde pak o možný vliv těchto proudů na komunikační a řídící systémy letadel - rádia a, u moderních strojů, "řízení po drátě" neboli FBW, kdy je letoun řízen přes počítač a elektromotorky. Myslím, že snad ani není třeba dodávat co by se mohlo stát, kdyby se na takovémto řídídím systému začaly indukovat další proudy. I tak jde ale ve značné míře o preventivní opatření stejného typu, jako zákazy používání mobilních telefonů během letu (které se nyní ruší).
Proto jsou okolo radaru bezpečnostní zóny - intenzita záření radaru totiž klesá s rostoucí vzdáleností a tedy i klesá intenzita indukovaných proudů a tepelných účinků.
Proto je možné mimo ono 8km pásmo bez problémů chodit, atd.
Je však faktem, že toto je dáno hlavně zaměřením vysílaného svazku, který se po 8km bude nacházet vysoko nad hlavami obyvatel - přeci jen radar s dosahem přes 4000km nemůže mít už po 8km nulový výkon, na druhou stranu jde ten výkon hodně rychle dolů, takže v těch 4000km už ze 500MW zbyde pár Wattů...
Cape Cod
Na internetu také koluje citát z jakýchsi americkéh novin neznámé kvality (dost možná to je bulvár) , který tvrdí, že lidem v úžině Cape Cod v USA způsobuje radar rakovinu kostí.
Jedná se ale o relativně starou událost, která již byla vyvrácena (viz. global security).
Pave Paws radar má v impulzu ERP 0,5GW, a na lidi nijak nepůsobí, což je plně v souladu s tím, co je uvedeno výše.
brdská Vega
Kromě toho je ještě vhodné připomenout, že blízko plánované lokaci XBR stála po léta vojenská raketová základna systému S-200 "Vega" s radary 5N62, P-14/5N84 a P-354 s impulzním výkonem přes 1MW (tedy řádově podobný XBR, ale nikoli koncentrovaný do svazku a jdoucí mimo obyvatelstvo, ale vysílaný i postranními pásmy do okolí) které si se svými klasickými, parabolickými anténami pražily do okolí a nikomu to nevadilo.
Radar cílem útoku
Dalším z faktů budících obavy veřejnosti je, že by se radar stal v případě jakéhokoli konflkitu cílem útoku.
Je pravda, že ve všech nedávných konfliktech byly sítě PVO a C4I vyřazena jako jedny z prvních, ale bohužel se objevují tendence toto hrozhu zevšeobecňovat a mystifikovat, což není možné:
K likvidaci radarů se nikdy nepoužily ICBM ani jaderné hlavice - vždy šlo o ARM rakety (anti-radiation missile) s konvenční (HE nebo fragmentová) hlavicí jako americký AGM-88 HARM (dolet 48 km) nebo ruská Kh-31p (dolet přes 100 km), popř. střely s plochou drahou letu.
Systém PRO není úplně závislý na XBR - nejde tu o radiopovelové ani poloaktivní navedení. XBR nicméně navádí GBI na optimální dráhy a rozlišuje hlavice od případných klamných cílů, takže by jeho vyřazení sice neochromilo zbytek PRO, ale "pouze" podstatně snížilo šance na zásah.
Pokud by útočil Irán nebo podobný stát, rozhodně by neplýtval nemnohými ICBM a nukleárními hlavicemi na takový cíl - mnohem lepší nápad by byl např. zaútočit na Ramstein AFB v již. Německu (viz. modelová situace. Není možné, aby sem takový stát dopravil ARMy; jedinou možností jak vyřadit radar je např. minometný útok a lá Irák.
V případ velkého útoku (jiného státu) by se nám ARMy stejně nevyhly jelikož máme radary NATO u Slavkova, Nepolis a základna taktického letectva v Čáslavi je součástí NATO, takže by také musela být zničena.
Neschopnost GMD ubránit ČR
Ohledně tohoto tvrzení, jakožto i tvrzení o tom, jak radar přitáhne útok, jsem zde napsal mnohem delší článek "vrtěti radarem?", který dementuje přesně tato tvrzení, šířená ovšem ze stránek vrtetiradarem.cz.
THAAD
Osobně zastávám názor, že bychom na oplátku za umístění XBR měli požadovat nejméně dvě baterie systému THAAD do českého vlastnictví - a to pro ochranu Prahy a Brna, možná pak i dalších měst. Systém THAAD je vysoce účinný systém plošné obrany, který ničí útočící IRBM v jejich finální fázi přímým nárazem (hit-to-kill) a ve své součastné podobě dosahuje fantastických výsledků, kdy byl schopen zasáhnou a zničit raketu simulující let IRBM v její finální fázi dokonce z boku - což je nejtěžší možná varianta navedení na cíl (na řeči o "zmanipulovatelnosti testu" přitom zapomeňte - data z GPS nebo čehokoli jiného by byla dodávána a vyhodnocována podstatně pomaleji, než reaguje IČ čidlo THAADu a tedy není možné testy takto manipulovat)
Vlastnictvím systému THAAD bychom nejen zajistili další stupeň ochrany ČR před údery balistických střel (který by byl navíc plně v našich rukou, vč. nastavení priority ochraňovaných cílů), ale i vylepšili systém naší protivzdušné obrany - ke každé baterii totiž mj. náleží i radar AN/TPY-2, který by doplnil naši protivzdušnou síť a kterýmžto systémem získaná data by šla sdílet do v budoucnu zakoupených jednotek Patriot nebo MEADS - ke kterým bychom takto měli už část vybavení.
Mimochodem, právě AN/TPY-2 bude stát jako "ten další radar PRO" více na jihu Evropy - a to ne proto, aby nahradil funkci XBR, ale aby mu dal informace o tom, kam se zaměřit.
*Ne, neprotiřečím si. Radar samotný žádný útok ICBM nepřitáhne - jednak proto, že se k tomuto ICBM nepoužívají a hlavně proto, že technologie ICBM bez korekcí během letu a koncového navedení neumožňuje efektivně zasáhnout tak malý, bodový cíl - kruhová odchylka případné Iránské ICBM je asi 1-1,5km, což se nedá kompenzovat ani jadernou hlavicí o ráži, jakou mohou unést případné iránské střely. Tyto rakety by tedy bylo možné použít jen k útokům na plošné cíle - jako jsou velké letecké základny nebo města.
nezakladnam.cz
Website nezakladnam se vyjadřuje k radaru a já se vyjadřuji k jejich hláškám.
Nechci tu tím překážet, a vyčlenil jsem jim tedy vlastní stránku, která je však poněkud zaujatá, emotivní a v blízkém horizontu dojde k update/neutralizaci na bázi reakce jiné osoby.
Přesto tu ale nechám jeden citát z jejich letáku, který považuji za důležitý:
10. Důsledná ochrana proti nebezpečí válek a terorismu vyžaduje snižovánínapětí ve světě, nikoliv nové základny, které napětí zvyšují.
Jak by dopadlo, kdyby USA, RF a ostatní jaderně odzbrojili a Irán s KLDR a dalšími podobně "bezpečnými, mírovými a stabilními" režimy byli jedinými zeměmi na světě s nukleárními zbraněmi? Dopadlo by to mírem?
ANO - TOTÁLNÍM CELOSVĚTOVÝM MÍREM BEZ PŘÍTOMNOSTI LIDSTVA NA TÉTO PLANETĚ, jak řekl jeden můj známý.
Mívám někdy dojem, že přesně to mají pacifistohumanisti v úmyslu.
Nebezpečí ze základny vyplývající
Jak jsem právě demonstroval, bezpečnostně-technické "argumenty", kterými se ohánějí zelení nemají žádnou váhu. Jedno nebezpečí, a to ne nepodstatné, však základna vykazuje - a to sice hrozbu, že se - ať už pod jakoukoli záminkou - k základně, tedy na naše území, dostanou "soukromí kontraktoři" z firmy Xe security (dříve Blackwater). Pokud si pak přečtete můj krátký výcuc o Blackwateru, zjistíte, že se absolutně nejedná o lidi, které by bylo záhodno mít na našem území. Přesněji řečeno je třeba udělat vš proto, aby se sem nikdy nedostali.
Americká strana sice deklaruje, že bychom si bezpečnost zajišťovali sami našimi agenturami - ale je vidno, jaký vlvi Xe má. A to je jen jedno z obdobných rizik - kvůli kterým se vyplatí zvážit, jestli není základna příliš velkým rizikem toho, že se tu bude nít něco, s čím absolutně nebudeme souhlasit.
Totiž - stále tu máme výpovědní lhůtu dvou let. Ale i za dva roky se toho dá napáchat více, než dost.
samozřejmě i normálním radarem lze pomocí paraboly vysílat úzkým svazkem, ale takovýto paprsek se nedá vychylovat dost rychle na to, aby to k něčemu bylo - mechanické omezení dané vahou a setrvačností paraboly
Aby klasický radar získal obraz, musí se otáčet, a to otáčení chvíli trvá.
Oproti tomu AESA se neotáčí - paprsek je vychylován elektronicky, díky čemuž jsou radary AESA nechutně rychlé - zatímco starým radarům AN/APG-73 na F/A-18 trval jeden cyklus, neboli aktualizace výseče 70° na obě strany od špice letadla asi 8 vteřin, nový AESA radar AN/APG-79 zvládne totéž za zlomek sekundy.
"Otázka Plesecka je podobná, radar je nevhodný ke sledování čehokoli „nad Pleseckem“ a vzhledem k pohybu raket po startu nebude možné střely sledovat.
Zdůvodnění: Radar v poloze cca 49°39'49.96"S 13°48'12.73"V (přesnou polohu neznám, nechtělo se mě hledat kerej kopec to je) a cíl, tudiž Pleseck (OZ kosmických raket) na poloze 62°57'36.21"S 40°41'49.69"V jsou od sebe pozemní přímou vzdáleností 2195 km. Z toho plyne, že radar zaměří cíl ve výšce 441km a cíl bude 2290km od antény. MBŘS této výšky dosahují, ale ne nad místem startu, ale v případě rakety Topol této výšky raketa dosáhne ve vzdálenosti 800km od místa startu. Když k tomu vememe v úvahu, že rakety (vojenské testy) startují vez vyjímky východně, přesněji severovýchodně, tak sledování cíle prostě není možné. Ve vzdálenosti oněch 800 bude mít RL svůj horizont ve výšce cca 730km atd.. atd." - http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1556&start=100, post "Redboy - 16/8/2008, 18:14"
Používání tohoto typu radaru potvrdilo MO ČR; různé zahraniční zdroje pak potvrzují použití radaru jako součást systému S-200. Na druhou stranu, website www.fortifikace.cz se na jejichstránkách o brdském S-200 nezmiňují a tedy není přítomnost P-35 přímo v Brdech potvrzena.
