Bruni P4

O zbrani

Replika pistole Beretta Px4 Storm, vyráběná italskou firmou Bruni Srl.
V ráži 9mm se jedná o samonabíjecí expanzní zbraň s pevnou hlavní a dynamickým závěrem, nabíjenou pohybem závěru z vyjímatelného zásobníku o kapacitě cca. 8 (spolehlivě) až 11 (tak se dá "narvat" zásobník, následně ale dochází k zádržkám) nábojek ráže 9x22 P.A. Knall.

Konstrukce

Rozborka

Rozborka je částečně realistická. Po vyjmutí zásobníku a kontrole prázdné nábojové komory stlačte na obou stranách rámu "kolíčky", umístěné nad přední částí lučíku; tím odemknete "závoru", která umožní trnu vratné pružiny zapadnout o další cca. 3 milimetry. Díky tomu se o stejnou vzdálenost prodlouží zákluz závěru, který nyní můžete oddělit - stáhněte závěr do nejzazší možné polohy, následně nadzvedněte zadní část a pohybem vpřed sundejte závěr z hlavně. Trn vratné pružiny můžete v omto stadiu tahem oddělit od rámu, v důsledku čehož vyletí "kolíčky" nahoru a zbraň je rozebrána v maximálním možném rozsahu:


Sborka je o něco složitější a oproti předloze přináší značnou nepodobnost. Vodící trn pružiny zásobníku vložíte zpět do rámu tak, že jej tam natlačíte a opět stlačte dolů kolíčky pro rozborku - tím je vodící trn opět uchycen k rámu. Na vodící trn navlékněte vratnou pružinu a navlékněte závěr na hlaveň. Vzadu závěr stlačte do kolejniček a povolte. Nyní přichází ona markantní odlišnost: oproti předloze má P4 od Bruni v přední části rámu pohyblivý plastový díl. Stáhněte závěr o cca. 1 cm, palcem a ukazovákem poněkud zatlačte tento odpružený plastový díl, uchopte trn vratné pružiny a táhněte. Po vynaložení jisté fyzické síly se trn vyvlékne z uchycení, ozve další klapnutí, kolíčky pro rozborku se i se závorou vrátí do své horní polohy a zbraň je opět složena v podobě připravené pro střelbu.

Praktické zkušenosti, spolehlivost, negativa

Zbraň jsem zatím testoval cca. dvaceti slepými nábojkami zn. Fiocchi. V důsledku střelby se v úderníku prakticky bezprostředně vymlátilo kolečko hluboké cca. 0,2mm, které nemá vliv na střelbu. Testoval jsem střelbu ve všech polohách - tj. i se zbraní natočenou o 90°, 180° (vzhůru nohama), -90°, směrem k zemi i kolmo vzhůru - aniž bych se setkal s jedinou závadou/zádržkou; to je u levné italské repliky bezesporu velice příjemné překvapení.
Černé lakování je provedeno kvalitně, ale zůstaly po něm otřepy v části zbraně, skryté při normálním použití pod závěrem.

Jediným problémem se sanonabíjecí funkcí se zatím jeví být "přeplnění" zásobníku: ten totiž pojme více nábojů, než s kolika je zbraň schopna spolehlivé střelby. Pružina zásobníku je pak příliš stlačena, takže podává nové nábojky takovým způsobem, že může dojít k zádržce

Ani pojistka není zcela bez problémů. Repliky zbraní rodiny Berreti kopírují i pojistku, založenou de facto na změně vektoru pohybu táhla spouště. Pro úplné zajištění je tedy kriticky důležité, aby byla pojistka dokonale pootočena do dolní úvratě - jinak táhlo spouště "přemůže" pojistku a zbraň je možné spustit. Je tedy dobrou praxí jednou rukou zajistit a držet pojistku dole a - při míření do bezpečného prostoru - druhou rukou zmáčknout spoušť; tím dojde k fixaci správné polohy všech prvků rozpojovače. Poté je již pojistka bezpečná; stále ale hrozí, že pokud ji následně "přiodjistíte" byť jen o dva milimetry, již není spolehlivá. Toto nicméně platí jen pro vypuštěný kohout: pokud je kohout natažený, pojistka prozměnu funguje velmi spolehlivě a pro možnost střelby je nutné ji přemístit do cca. poslední čtvrtiny horní úvratě.

Napsal jsem-li výše, že se zajištěnou pojistkou není možné natáhnout závěr, neplatí to úplně. Pokud totiž provedete kontrolu částečným natažením závěru při zajištěné zbrani vícekrát a nebo jen jednou, ale natahujete závěr větší silou, pojistka se posune do polohy "napůl odjištěno", závěr jde natáhnout až do zadní polohy a vektor pohybu spoušťového ústrojí se změní do nestabilní polohy, ve které máte zhruba 50% šanci, že spoušť kohout vypustí či ne.

Vzhled

Největším rozdílem oproti originálu je ona pohyblivá krytka vodícího trnu vratné pružiny, používaná při sborce - ta je u předlohy pevnou součástí rámu. Tato vlastnost nicméně není viditelná (přinejmenším na první pohled).
Viditelnějším rozdílem je absence zdrsnění na rukojeti.
Jinak replika velice věrně kopíruje originál - dokonce včetně zvrásnění na páčce pojistky a přechodu komory "válec-kvádr" na hlavni, viditelném skrze výhozí okénko nábojové komory (u originálu má toto opodstatnění vzhledem k specifickému systému zamykání hlavně).

Celkové hodnocení

Replika je vhodná pro fanoušky konstrukce Px4, kteří - pokud si chtějí pořídit repliku v podobě expanzní zbraně - de facto ani nemají jinou volbu, protože je replika firmy Bruni jediná na trhu.
Zbraň má své mouchy a osobně jsem neověřoval, jakým způsobem a jak rychle bude funkčnost degradovat při častějším použití; tak, jak se prodává by ale kvalitní kousek měl být použitelný i pro sebeobranu proti agresivním zvířatům.

Koupě

Nemohu než pochválit svého "dvorního dodavatele" italských replik, firmu Supra Praha - tamní šéf mi umožnil si z nové dodávky P4 nejen vybrat kousek, který mi nejvíce sedl, ale dokonce mi povolil i provést na všech replikách rozborku za účelem porovnání "vnitřností" a chodu. Robezral jsem a porovnal tuším 6 zbraní, přičemž jsem nezjistil rozdíly v mechanickém zpracování - jediný rozdíl byla rozdílná "hrubost chodu", což může být ale dáno i faktory jako stáří lubrikantu atp. a nemělo by mít vliv na spolehlivost zbraně. Též otřepy laku pod hlavní byly u všech exemplářů podobné.

Galerie Bruni P4

Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nezasahujte do díla 3.0 Česko