Licence Creative Commons

Kdepak máte svou zbraň?

Tiráž Toto je neautorizovaný překlad článku "12 Carry Techniques To satisfy the first rule of gunfighting: 'Have a gun!'",
napsaného Markem Moritzem v časopise Combat Handguns Vol. 11, No. 4 ze srpna roku 1990.
Originál je k nalezení zde: http://www.thegunzone.com/have-a-gun1.html

Ha! Vsadím se, že čekáte že vám povím, že "v boji žádná pravidla neplatí". Tuto větu můžete obyčejně vyslechnout pronesenou polohlasně, spikleneckým tónem, zatímco ostatní vědoucně přikyvují.
Nuže, navzdory obecně rozšířeným názorům zde ve skutečnosti pravidla jsou - a to i pro přestřelku.

To první a nejdůležitější pravidlo je: mějte s sebou zbraň. Pokud nemáte zbraň, nepřipleťte se do přestřelky. To je totiž považováno za dost závažné porušení zvyklostí boje. Toto a ne jiné pravidlo je to nejdůležitější - a všechna ostatní pravidla přebíjí.

Jaká je nejlepší pistole? Jaké je nejlepší střelivo? Jaká je nejlepší střelecká technika? A koho to zajímá?
Pokud svou zbraň nemáte na dosah ruky v okamžiku, kdy se začne střílet, všechno ostatní je jednoduše bezpředmětné.
Můžete být nejrychlejší pistolník divokého západu, můžete mít vyladěnou sportovní pistoli za desítky tisíc nabitou nukleárními kulkami s dutou špičkou - a? Pokud máte tuto skvělou zbraň doma a někdo začne střílet když jste v kině, prohráli jste. Pokud máte pistoli v přihrádce auta a někdo začne střílet když jste venku a čerpáte palivo, prohráli jste. Pokud máte zbraň v zásuvce psacího stolu a někdo začne střílet když si jdete do automatu pro kávu, prohráli jste. Přestřelky jsou nečekané - a končí stejně rychle, jako začínají.

Přečtěte si noviny a zeptejte se sami sebe "co bych na jejich místě dělal já?" Co kdyby jste seděli v McDonaldu, když do něj přišel Huberty*1* a začal střílet po zákaznících? Měli byste po ruce něco jiného, než jen hrst hranolek? Měli byste svou zbraň v pouzdře za pasem, nebo by ležela doma? Co kdybyste byli na poště, když na ni přišel Sherrill*2* a rozstřílel to tam? Nebyla by vaše zbraň venku v autě? A co kdybyste pracovali v té továrně v Louisville, do které vpadl Wesbecker*3* s kalašnikovem? Kde byste měli svou zbraň?

Obelháváte sami sebe když si myslíte, že se vám nic nemůže stát proto, že se nevyskytujete na "špatných adresách" jako jsou bary, hospody a drogová doupata. Jistě, drtivá většina přestřelek se opravdu odehrává mezi kriminálníky a vyvrheli společnosti - ale mnoho se jich stane i tam, kam chodíte zcela běžně: v restauracích, na poštách, v obchodních střediscích a dokonce i na základních školách.

Jedna z mých kamarádek je učitelka mateřské školky. Když venku hlídá děti na hřišti, má u sebe svou kabelku. Ta kabelka je speciální - vyrobila ji firma Milt Sparks a má v sobě našité pouzdro, ve kterém má pistoli Heckler&Koch P-7 - se kterou ona kamarádka skutečně umí střílet. Škoda, že Patrick Purdy*4* nezaútočil na "její" hřiště - během pár vteřin by ho zastřelila jako prašivého psa (kterým skutečně byl).

Pamatuji se na jeden pěkný večer, strávený s přáteli v restauraci. Jedním z hostů byl i světoznámý sportovní střelec v soutěži IPCC. Já jsem - jako ostatně obyčejně - u sebe měl svůj Colt 1911 Commander. Jiný kamarád měl revolver Charter Arms .44 Bulldog a má žena měla v kabelce malý Smith&Wesson. U toho jídelního stolu měli zbraň vlastně všichni - až na onoho šampiona IPCC. Jeho vyladěná zbraň byla vybitá a uložená v krabici, která byla venku v jeho zamčeném autě. Kdyby do té restaurace vpadl duševně narušený jedinec s myšlenkou na pomstu za vyhazov z kuchyně, nejlepší střelec v místnosti by seděl zcela bezbranný, odkázaný na pomoc ostatních.

Během nějaké významné bitvy prý Napoleon prohlásil toto: "Teď bych dal půl království za improvizovaný pontonový most. Ale pozor, nikoli za ten nejlepší na světě - prostě za jakýkoli." Ať už máte vyladěnou 1911 nebo ZVI Nighthawk v ráži .380 Browning, samotná skutečnost, že máte zbraň - jakoukoli zbraň - znamená, že máte šanci. Mějte u sebe zbraň.

Jako ostatně mnoho pravidel, ani toto není snadné dodržet. Nošení zbraně může být fyzicky nepohodlné. Mnoho lidí tak ani nemůže učinit, aniž by porušili zákon - a i tam, kde je to legální může být nošení zbraně nepřijatelné ze společenského hlediska. Jak tedy dodržet pravidlo číslo 1?

V pravidlech boje se zbraněmi mají jistá pravidla přednost před ostatními. Například Pravidlo číslo dvě říká "mějte vždy tu největší zbraň, která vám ještě projde". Pokud tedy nosíte sako, proč se spokojit s malorážkou, když si můžete vzít revolver či Glocka. Ale pokud máte na výběr pouze mezi malorážkou ve skrytém pouzdře a Glockem schovaným v šuplíku, dejte přednost pravidlu číslo jedna: mějte i sebe zbraň.

Se všemi těmito vychytávkami také můžete porušit Pravidlo číslo sedm: "noste vždy tu samou zbraň na tom samém místě". Toto pravidlo má svou logiku - v rychle eskalující situaci nechcete ztrácet čas tím, že budete hledat po kapsách, kam jste zrovna dnes dali tu zpropadenou pistoli. Ale pravidlo jedna to opět přebíjí: pokud máte na výběr mezi slabou pistolkou na nemožném místě a ničím, mějte zbraň.

Mějte zbraň. Mějte zbraň. Mějte u sebe zbraň. Mějte ji vždy na dosah. Zatímco čtete tento článek, převáželi nedaleko od Vašeho domu usvědčeného vraha k ošetření v nemocnici. Ten zavraždil stráž improvizovaným nožem, ukradl jeho služební pistoli a utíká. Teď je venku před Vašimi dveřmi a za pět vteřin vpadne do Vašeho domu.
Kdepak máte svou zbraň? Čtyři. Tři. Dva.


Další z příkladů z reálného života může být novinová zpráva, která vyšla v době vzniku původního článku:
Nějaký muž své ženě i přes její námitky koupil malorážkový revolver. Ona žena z něj nikdy nevystřelila - ani se ho nedotkla a nechala ho ležet v té samé kuchyňské zásuvce, do které ho její manžel onehdá uložil.
Když byla sama doma, vlámal se do jejího domu znásilňovač. Jak na ní s nožem v ruce ležel v kuchyni, žena sáhla do zásuvky a vyprázdnila do něj celý bubínek. Znásilňovač zemřel na místě...

*1* V roce 1984 vpadl nezaměstnaný James Huberty do restaurace McDonalds v San Ysidro, kde zavraždil 22 lidí a zranil dalších 19. "Lidstvo" podle něj "už dostalo svou šanci" - a promarnilo ji.
*2* patrick Sherrill byl mentálně narušený zaměstnanec americké pošty. Poté, co si ho nadřízení pozvali "na kobereček" za špatné doručování zásilek se další den vrátil s pistolí a zavraždil 14 zaměstnanců pošty, počínaje oním nadřízeným.
*3* Joseph Wesbecker byl maniodepresivní tiskař, který pojal nenávist k vedení své firmy poté, co byl přeřazen na jemu nevyhovující pozici. Když odcházel na nemocenskou z důvodu maniodepresivní psychózy a sebevražedných sklonů (15x se pokusil o sebevraždu), prohlásil že se "vrátí a srovná si se společností účty". Vrátil se se samopalem a pistolí a postřílel pracovníky v "managerském" podlaží firmy; tiskaře/dělníky nechal být.
*4* Patrick Purdy byl vyšinutý rasista, který v roce 1989 přepadl dětské hřiště u základní škole v Clevelandu, na kterém si hrály děti asijských uprchlíků. Pět dětí zavraždil a dalších 29 zranil; na pušku a vestu si vyryl hesla jako "Hezb Alláh", "Lybie" a "Organizace za Osvobození Palestiny".

V našich reáliích se také vyskytlo několik případů vyšinutého vraždění, díky Bohu je jich ale daleko méně a o daleko menším rozsahu. Častější jsou spíše vraždy noži a podobnými zbraněmi. Statistiky ale bohužel říkají, že se tyto trendy ze "západu" přesouvají i dále - naším štěstím je tedy hlavně to, že nemáme tak aktivní černý trh se zbraněmi, jako západní Evropa (vč. Anglie - zákazy zbraní neřeší a řešit nemohou import zbraní zločinci z velkých přístavů) a USA.
Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nezasahujte do díla 3.0 Česko