Plynovky a sebeobrana
Aneb "coverův skeptický rádce na téma možnosti obrany plynovkou", verze 1.1 (updatováno)Než se vůbec pustím do rozebírání čehokoli, musím konstatovat, že v otázce plynovek a sebeobrany proti sobě stojí zejména dvě úce profilované skupiny. Jednou z nich je poněkud fanatická podmnožina vlastníků "ostrých" palných zbraní, kteří na "plynovkáře" shlížejí s neskrývaným despektem a vymýšlí zajímavé scénáře, jak na svou ubohost prve jmenovaní doplatí životem. Druhou, neméně radikální skupinou, jsou ortodoxní plynovkáři, kteří svou víru hájí snad až do mírně absurdní roviny a šli by s plynovkou i proti tanku.
Nu a pak jsem tu já, který se skepticky šklebím někde opodál a jak je mým dobrým zvykem, nesouhlasím s ani jednou ze stran. Extremisté se totiž ve vyhraněnosti, dané svým poněkud omezeným úhlem pohledu, zpravidla mýlí.
Ortodoxní plynovkáři totiž účinky plynovek přeceňují a spoléhají se na ně až nezdravě, zatímco fanatická podmnožina držitelů ZP není schopna uznat plynovkám ani pozitiva a k tomu vymýšlí zhola absurdní scénáře (což popíši dále). Pravda přitom - jak už to bývá - leží někde uprostřed.
Abyste mohli reálně uvažovat o sebeobraně - či spíše sebeochraně - plynovkou, musíte zvážit tři faktory:
- taktiku použití, tj. jak se s plynovkou chovat a v jaké situaci připadá v úvahu její použití,
- účinnost plynovky, a to jak psychologickou, tak případně fyziologickou v případě PV/CS/CN nábojek, a konečně
- reakci okolí, a to nejen útočníka*, ale i případných držitelů ostré zbraně, vyskytujících se v okolí - ať již se jedná o příslušníky policejních a ozbrojených sil, majitele zvířat či "civilní" držitele ZP.
Účinnost plynovky v obranné situaci
Nejdůležitější je sice taktika, ale ta vyplývá i z prostřeků - takže musím nejprve realisticky vykreslit možnosti, klady i zápory plynovek a střeliva do nich.Plynovka je de facto pepřák (slzák), který je oproti spreji kapotovaný do vzhledu palné zbraně a dělá hlasité "bum". Co do množství účinné látky jsou oba produkty viceméně srovnatelné - však je také regulují zákony, dělané tak, aby účinné látky nebyly "zdraví nebezpečné". Dá se říci, že plynovka kombinuje to lepší z vlastností pepřových sprejů klasických a "tekuté střely": střílí oblakem jako klasický "pepřák", ale na vdálenost do 3 metrů (v "ideálních podmínkách" do 5m), koncentrovaněji a s rychlejším výmetem - jako "tekutá střela"; na druhou stranu "tekutá střela" dosahuje vyšší místní koncentrace, pokud se jednou trefíte (zajímavé srovnání sprejů a plynovek sepsal pan R. Enžl)
Oproti pepřáku je ale inherentní vlastností plynovek právě onen vzhled opravdové palné zbraně - díky čemuž má plynovka jak fyziologický efekt účinné látky (ten mají i spreje), tak - potenciálně - psychologický efekt vytažení palné zbraně. Což je její nejsilnější stránkou - a zároveň největší slabinou.
Fyziologický efekt plynovky: účinná látka
Účinná látka je pro plynovky i spreje zpravidla shodná. Používají se tzv. lachrymanty (slzotvorné látky, působící na nervy rohovky a sliznice očí a dýchacích cest), a to buď technický pepř - Nonivamid, značka PV a červené krytky nábojek -, nebo "slzák", představovaný buď chloracetofenonem (CN) či o-chlorbenzylidenmalononitrilem (CS). U nás jsou k dostání nábojky s 80mg CS či 45mg PV.Fyziologický účinek má ovšem dva limity. Jednak jsou zde zákonná omezení (vyhláška 370/2002 Sb.), která limitují jak gramáž účinné látky (max. 80mg CS a 50mg PV), tak ICt50 (koncentrace dráždivé látky, která způsobí, že 50% zasažených nechráněných osob po jedné minutě působení dráždivé látky není schopno pokračovat v útoku) a to tak, že ICt50 nesmí být vyšší, než 100 mg.min.m^-3 a zároveň nesmí nábojka uvolnit více dráždivé látky, než čtyřnásobek ICt50); druhak je zde fakt, že někteří lidé mají na lachrymanty větší toleranci.
Na jednu stranu jsou zde tedy svědectví o tom, jak na sobě mladíci testovali slzák a figurant byl pak 20 minut oslepený a téměř v bezvědomí či osobní zkušenost mného známého, který plynovkou na půl hodiny složil ožralu, který se mu snažil vlámat na pozemek a pak jej napadnout; na stranu druhou existuje video, kde se útočníka-figuranta zastaví až pátý a šestá náboj se 120mg Nonivamidu (sic!) - a dokonce mám z okruhu známých svědectví o tom, jak jeden člověk reagoval na PV odpálenou v uzavřeném prostoru nikoli "paralýzou", ale naopak amokem a zmlácením neopatrného plynovkáře.
To všechno potvrzuje analýza americké armády ohledně dráždivých látek, podle které se byť normálně výrazné zastavovací účinky CS, CN a PV dají "potlačit množstvím způsobů - od léků a alkoholu, přes ignorování skrze disciplínu až po překonámí účinků skrze vztek a agresi".
Já sám jsem pravděpodobně na lachrymanty odolnější, takže sem si na vlastní kůži vyzkoušel, že zamoření uzavřeného prostoru 25mg Wadie PV se mnou neudělá nic kromě lehkého kýchání, zatímco mnohem menší koncentrace téhož dovede jiné osobě způsobit záchvat těžkého kašle; stejně tak jsem na sobě testoval pepřáky a za sebe prohlašuji, že pokud se PV nedostane do očí, nemá to sebemenší šanci zastavit odohlaného útočníka. Podrobněji se má extempóre s pepřem dají nalézt na gunfóru; na každý pád beru na základě svých zkušeností jako platná tato tvrzení:
- 25mg PV účinná slož je v reálné sebeobranné situaci dokonale k ničemu a 45mg (nejvyšší v ČR povolená koncentrace) není nic moc; slováci to se 120mg PV mají lepší
- trvá zhruba do dvou vteřin, než se na zasaženém začnou projevovat následky, je nutno počítat s tím, co udělá během této doby
- existuje zhruba 50% šance, že zasažený nebude nijak reagovat a bude pokračovat v útoku, navíc se zvýšenou agresivitou
Psychologický účinek plynovky
...Je taková sporná věc.V USA je i statistikami FBI dobře zdokumentováno, že v 92% případů stačilo k obraně vytažení zbraně, popř. varovný výstřel k odstrašení útočníka - což umí plynovka stejně dobře, jako "ostrá" zbraň. Stejně tak ve studii násilných zločinců, kterou prováděli profesoři sociologie James D. Wright and Peter H. Rossi z University of Massachusetts, vyplynulo, že zločinci velmi neradi útočí na ozbrojené lidi. 56% zločinců uvedlo, že s obětí, která je ozbrojena, by si raději nic nezačínali atd.
Někdy to tak může fungovat i pro plynovky - amatérský kriminálník, který ještě ve svém útoku, resp. jeho přípravě nezašel moc daleko, se může plynovky zaleknout a raději utéci s tím, že si najde snazší oběť. Taková je zkušenost mého známého, který byl u Smíchovského nádraží přepaden tříčlennou tlupou spoluobčanů; vytáhl plynovku, cvakl závěrem - a tlupa si útok velice rychle rozmyslela a vyklidila pole. Známý měl štěstí.
Problém je v tom, že jak píše bývalý pouliční násilník a nynější instruktor Marc MacYoung ve svém pojednání o obraně palnou zbraní z pohledu zkušeného (ex)zločince, skuteční "zlí hoši" a protřelí kriminálníci z vaší řeči těla okamžitě poznají, že blufujete - a rovnou se naštvou a zaútočí. A v tom případě skončíte mrtví nebo zmrzačení.
Kdy se tedy dá na psychologický efekt spoléhat? Nikdy.
Ale můžete v něj doufat v případě, že čelíte nezkušeným kriminálníkům-učňům, některým spoluobčanům, "normálním lidem" které příležitost svedla k něčemu ošklivému nebo k zastrašení exhibicionisty apod.
Problém je v tom, že blufování máváním plynovkou zabírá jen na lidi, kteří buď nejsou skutečnými zločinci, nebo kteří nejsou dostatečně odhodlaní k napadení a spíše tak oťukávají potenciální oběť a jsou v některé z fází přípravy na útok, ale ještě jsou ochotni to přerušit, stáhnout se a najít si jinou oběť. A to znamená, že se vznáší veliká otázka nad tím, jestli je skutečně na místě použít něco o vzhledu skutečné zbraně, nebo jestli je to - narozdíl od použití klasického pepřáku, který není zbraní ve smyslu zákona 119/2002Sb. - není zcela nepřiměřené a nedostane vás do potíží.
A v tom spočívá celá ta kontroverznost plynovek. Psychologický efekt vzhledu skutečné zbraně umožňuje blufovat a v přesně vymezených situacích má takový bluf naději na úspěch -- ale zároveň způsobuje, že ji nesmíte vytáhnout tehdy, kdy už byste mohli dávno držet pepřák nebo jím stříkat okolo sebe. A navíc vás může dostat do problémů, pokud pod tíhou emocí špatně vyhodnotíte situaci a vytáhnete plynovku, když byste neměli.
Znamená to tedy, že jsou plynovky k ničemu? Ne. Proti psům se jedná o nejlepší alternativu, pokud s sebou nevláčíte půllitrový pepřový sprej proti medvědům; a může být efektivním obranným nástrojem - pokud je použit správně. To jest, zejmána pokud víte, kdy ji můžete a naopak nesmíte použít - tedy pokud máte správnou plynovkovou taktiku.
Taktika použití plynovky
"Neporazitelný bojovník je ten, kdo se nikdy nedostane do bitvy." - Marc MacYoung, bývalý náčelník gangu a následně instruktor sebeobranyTaktika znamená podle Merriam-Webster's "dovednost využití dostupných prostředků k dosažení zamýšleného cíle".
Vaším cílem je jednoznačně vyvázat se z ohrožení bez ztrát na majetku, zdraví či životě** - a to se týká vás a/nebo majetku osob, za které zodpovídáte či na kterých vám záleží.
Vaše prostředky ale nejsou omezeny jen na plynovku. Tu použíte můžete, ale nemusíte a v řadě situací byste ani neměli. Mějte vždy na paměti, že nejúčinnější zbraní jsou vaše nohy, všímavost k okolí a předvídavost - protože:
"Je dost těžké vás oloupit, postřelit, zmlátit, znásilnit nebo zabít, když tam nejste" - Marc MacYoung
Pokud běžný pouliční grázlík nemá eminentní zájem přepadnout zrovna vás osobně, i plynovka ho se slušnou pravděpodobností odstraší, protože zločinec má vždy na výběr i deset dalších, naprosto neozbrojených lidí - a proč riskovat, že vaše zbraň je ostrá, když ten další v řadě nemá na svou obranu nejspíše lautr nic.
Problém je v tom, že onen eminentní zájem o útoku na vaši osobu se dá i vytvořit, a to leckdy neúmyslně - např. tím, že nedáte agresoru šanci vycouvat bez ztráty sebevědomí, takže ho nutíte do útoku už proto, aby si jej (a případně postavení v rámci skupiny) udržel.
Nebo tím, že je útočník (ožralý) zhůvěřilec s vypnutým pudem sebezáchovy, který jakýkoli váš pokus o obranu bere jako útok na svou integritu a vytažením plynovky ho akorát ještě více motivujete k útoku.
Nebo - a to je nejhorší možný scénář - tím, že neopatrným a příliš agresivním vyhrožováním s plynovkou navodíte dojem, že chcete původního agresora zabít a ten přejde do fanatického útoku všemi prostředky ve snaze si zachránit život před "pistolí".
A nezanedbatelné je i riziko, že jste natrefili na protřelého kriminálníka, který vám bez ohledu na plynovkový bluf nebo pepř bez váhání vrazí nůž pod žebra.
Plynovka je tedy toliko krajní řešení, které můžete použít jako jeden z prostředků k dosažení cíle vyvázání se bez poškození tehdy, když všechny vhodnější prostředky selžou. Mějte na paměti, že:
"V obraně ve skutečnosti nemůžete vyhrát: i když zvítězíte, dostane se vám akorát zachování předchozího stavu. Oproti tomu když prohrajete, ztratíte vše."
Proto je moudré se i s plynovkou u pasu držet následujících zásad:
- nespoléhat na plynovku (nebo koneckonců ani na jinou zbraň) jako na magický talisman, který vás ochrání - to jest, pokud vidíte v podchodu divné týpky a normálně byste se mu vyhnuli, jen hlupák eskaluje situaci s myšlenkou "mám zbraň, tak si to mohu dovolit" a jde tam. Co do proaktivní části chování tedy doporučuji jednat vždy tak, jako byste zbraň neměli. Tím zabráníte tomu, aby vás falešná sebejistota přivedla do problémů.
- vyhýbat se rizikovým místům a setkáním. Vím, že se opakuji, ale nejlepší obrana je nebýt tam, kde je nebezpečí, pokud nemusíte. Pokud to jde, místo mávání plynovkou je nejlepší volbou utíkat, co to dá. Je to nejbezpečnější a nemá to legislativní dopady. A vlastně to souvisí s prvním bodem. I s citáty. I protřelý pouliční gangster doporučuje obrátit se a odejít v případě podezření, než abyste napochodovali do pasti a museli bojovat. Protože bojem nic nezískáte, jen riskujete - zdravotní následky nebo tahanice po soudech.
- jakoukoli zbraň člověk nemusí vytahovat, pokud se to nehodí; pro plynovku to platí dvojnásob. Je prioritou se snažit řešit situaci jinak, diplomaticky, to jest deeskalací; tím, že vytáhnete plynovku totiž situaci eskalujete směrem k většímu násilí a emocionálně vytočená protistrana může eskalovat dál - až tam, kde se vám to opravdu nebude líbit. Vytažení plynovky (stejně jako jiné zbraně) je něco, co byste měli dělat krajně neradi s vědomím, že je to menší zlo. Tedy - když nemůžete odejít, byť s pocitem ztráty cti - a zároveň není pravděpodobné, že vás její použití zahubí. Mimo to jsou zde ještě legislativní omezení použití plynovky v podobě zákonu o Nutné Obraně (viz kapitola o reakcích okolí).
- počítat s neúčinností. Podrobněji to rozeberu dále, ale pravidlo je, že pokud je agresorem někdo schopný a ochotný váz zabít či zmrzačit, vždy si musíte spočítat, jaký by byl následek v reálném případě, že nezabere odstrašení ani pepř. Protože pokud vůdce tříčlenného pouličního řekne nezareaguje odchodem, jak doufáte, ale řekne "na to nemáš koule", vyzve váš bluff a vám nezbyde než zmáčknout spoušť, záhy zjistíte, jestli pepř zrovna na tohoto zabírá nebo ne - po zlém. A když vám po žebrech dupou tři rozzuření mladiství, není to zrovna ten správný okamžik k rozhodnutí, že jste si to rozmysleli a ta peněženka vám za to nestojí. Ditto pokud proti vám stojí chlap s nožem - vsadíte svůj život na to, že ho třeba odstraší vzhled nebo trošku zpomalí pepř a on vás neubodá? To by bylo čiré bláznovství.
- počítat s volatilní situací a nemachrovat. I pokud vytažení plynovky zabere ku odstrašení, nemusí to trvat déle, jak pár chvil. Jediné rozumné je využít takovou situaci ku vyklizení nebezpečné pozice: zmizet a umožnit nepříteli taktéž zmizet s úctou (aby nebyl provokován k pokračování útoku)
- nehnat agresora do kouta - pokud z vašeho chování s plynovkou agresor usoudí, že ho chcete zabít, vrhne své síly do posledního zoufalého útoku "hop nebo trop". Musíte se chovat tak, aby mu bylo jasné, že nejlepší variantou je pro něj přerušení útoku: kupříkladu se vyjádřit, že nemáte zájem o boj nebo střelbu, ale budete se bránit; zařvat "stůj" a pozpátku a se zbraní v ruce couvat od agresora; nesnažit se o občanské zadržení atd.
- pokud odstrašení nezabere, nečekat a utíkat. Střelbu vést pouze tak, aby pomohla k útěku - tj. v prvé řadě zdrhat a teprve v druhé řadě střílet tak, aby byl agresor snad poněkud zpomalen v pronásledování.
Riziko nějaké negativní události se dá vždy vyjádřit jako součin pravděpodobnosti, že k události dojde, a závažnosti jejího dopadu.
Stejně tak výhodnost nějakého činu se dá vyjádřit poměrem zisku z něj ku očekávaným nákladům.
Tak tedy: riziko, že plynovka na útočníka nezapůsobí psychologicky a pravděpodobnost, že na něj nezabere pepř jsou zhruba stejné - okolo 50%, plus minus autobus (riziko, že nezabere váš bluff je o něco vyšší). Oproti tomu pravděpodobnost, že na něj nezabere ani jedno je o něco menší, řekněme 0,2. To je jako hrát ruskou ruletu.
Risknuli byste to? Mno, to asi záleží na tom, zda by v tom revolveru byla skutečná střela, nebo jen praporek "prohrál's", že? A přesně o tom je bod 4) - o hodnocení, jak závažný dopad by mělo, kdy byste v šanci 1:5 prohráli a útočník vás šel sejmout.
Obdobně bod 7) se úzce dotýká citátu o nemožnosti vyhrát v obraně: když plynovka nezabrala psychologicky, nemůžete nic získat, a máte méně než poloviční šanci, že vám bude užitečná alespoň pepřem. Dalším prodlením na místě nic nezískáte, a situace se změnila tak moc ve váš neprospěch, že už naopak není výhodné nestřílet. Takže střílíte a s nadějí, že vám pepř usnadní útěk, utíkáte, i kdybyste měli "přes útočníky přešplhat" (pokud není volná jiná cesta. Pokud volná byla, utíkáte a sypete pepř za sebe).
Ještě k taktice blufování vzhledem, tedy k psychologickému efektu. Nedá se na něj spoléhat, je jen "krokem 1", přičemž pokud krok 1 selhal, okamžitě musíte přepnout do "kroku 2", sypat z hlavně pepř jak stačíte mačkat spoušť a utíkat o život. A v tom je háček s rychlostí reakcí: psychologický efekt je ještě ošemetnější, než efekt pepře, takže pokud máte na výběr jen jedno, raději pepř a útěk. To znamená, že musíte mít dost času na vyhodnocení, že bluff nezabral a musíte střílet. V tom je ten problém psychologického efektu: vždycky musíte počítat s tím, že nezabere - a být připraveni to dostatečně rychle vyhodnotit a reagovat střelbou a útěkem. Pokud jste se tedy například rozhodli reagovat plynovkou na útok ze vzdálenosti dvou metrů, ono "dostatečně rychle" znamená, že pokud agresor nepřeruší útok zatímco zbraň vytahujete a odjišťujete, plynule přecházíte do střelby - v takové situaci není žádný prostor pro čekání, zda se lekne.
Reakce okolí na použití plynovky
Typická reakce "fanatika do ostrých" se nese ve stylu "taky je to dobrý k tomu aby pak někdo vytáhl vostrou a jsi v průseru". To je z principu poněkud absurdní: když nějaký zločinec přepadává svou oběť, přirozeně použije nejvýhružnější zbraň, kterou má; má-li tedy pistoli, vytáhne ji rovnou a v tom případě mu dáte peněženku a hodinky a budete se dívat bokem, aby se nerozhodl odstranit svědka. Pakliže tedy loupežník útočí bez pistole, je naopak vysoce nepravděpodobné, že by ji tahal poté, co byste vy vytáhli plynovku (což neplatí pro nůž, který bývá až do posledního okamžiku skrytý): jednak by bylo přirozené je použít od počátku - a druhak je absurdní riskovat, že se jedná o ostrou zbraň a "kovboj" skončí mrtev, když se může stáhnout a přepadnout toho chodce za vámi, který pravděpodobně nemá nic tak nebezpečného. Samozřejmě platí taktické výhrady z předchozí kapitoly.Zcela jiná situace je, když se bráníte zdivočelému psu. Proti psům je sice plynovka zdaleka nejvhodnější co do efektivity (rozptylem a účinkem nejen na oči, ale i na sluch), avšak řada majitelů vnímá svá navolno vypuštěná zvířata jako členy rodiny a - přinejmenším podle slovních proklamací - jsou ochotni svého miláčka bránit se zbraní v ruce. Tam skutečně může hrozit, že pokud vy vytáhnete plynovku s úmyslem bránit se psu, majitel bude eskalovat situaci a vytáhne ostrou zbraň na jeho obranu (a v tom případě plynovku odhodíte); podobně pokud na ulici s lidmi vytáhnete plynovku s cílem postřelovat agresivního psa, někdo může preventivně tahat ostrou. I v těchto případech je ale nepravděpodobné, že by po vás hned střílel - už s ohledem na legislativní podmínky Nutné Obrany, či spíše Krajní Nouze (pes je podle zákona věc).
Z toho samého důvodu, popsaného v poslední větě, je extrémně nepravděpodobný scénář, že když se budete bránit plynovkou, vytáhne zbraň nějaký okolojdoucí držitel ZP a "odpráskne vás", jak někteří "fanatici do ostrých" vyhrožují: takové jednání by bylo zcela jistě příkře protiprávní. Maximálně mohou s vytaženou zbraní držet v šachu vás i původního agresora, což je ovšem v pořádku, jakmile se situace vysvětlí.
V rámci tohoto dokumentu rozebíráme obranu s plynovkou. Někteří držitelé plynovek poněkud mdlého rozumu jsou ale schopni je na veřejnosti nosit viditelně, střílet z nich a dokonce jsem zaslechl o případu, kdy z plynovky nějaký blázen střílel do davu lidí.
Plynovkář je ze zákona povinen nosit svou zbraň na veřejnosti skrytě, plně střízlivý a nesmí s ní nikoho ohrozit; střílet může jen tam, kde není "ohrožen život nebo zdraví osoby nebo způsobena škoda na majetku" - a samozřejmě nikoli na veřejnosti (v úvahu připadá střelnice, vlastní sklep či opuštěné pole).
Jedinou situací, kdy toto neplatí a plynovku můžete vytáhnout na veřejnosti, je Nutná Obrana podle trestního zákona. Pokud se ale plynovkou zrovna přiměřeně nebráníte "probíhajícímu nebo bezprostředně hrozícímu útoku", je vytažení plynovky na veřejnosti a tím spíše střelba mezi lidmi přestupek proti skrytému nošení s pokutou 15 000 kč; v davu by se dalo přišít až "obecné ohrožení" s tresty odnětí svobody. Navíc vás mimo v takovém případě někdo skutečně může sestřelit: když by někdo začal střílet plynovkou ve směru jiných lidí, kdokoli tam bude mít ostrou zbraň ji ve snaze se bránit šílenému střelci může vytáhnout a takto pitomého plynovkáře odstřelit v Nutné Obraně.
Prostě - nedělejte to. Svoboda je přímo úměrná odpovědnosti a plynovka se - vyjma případů obrany - prostě na veřejnosti neukazuje a nestřílí se z ní - pokud nechcete mít problémy s policií či hůře, přijít o život.
Stejně tak je "o ústa", resp. o život, i neuvážené chování po střelbě bez účasti veřejnosti. Představte si, že jako majitel ostré zbraně či policista jdete po parku a uslyšíte výstřely, načež se proti vám vyřítí člověk, máchající pistolí. Je dost možné, že pakliže namíří zhruba na vás, vyhodnotíte to jako ohrožení života a budete se bránit vlastní zbraní. Zpět do kůže plynovkáře - co z toho plyne?
Ani při hraní si s plynovkou, ani po sebeobraně či v jejím rámci nemanipulujete se zbraní tak, aby mohli ne-agresoři získat pocit ohrožení - ba co více, pokud možno ji nosíte skrytě, jak koneckonců přikazuje zákon.
Bezpečné zacházení
Plynovky jsou palné zbraně a tak s nimi také zacházíme. V USA, které mají se zbraněmi drženými civilisty patrně nejvíce zkušeností na světě, byla zformulována čtyři velmi jednoduchá pravidla bezpečného zacházení se zbraní. Pokud se jich budete důsledně držet, zabráníte nehodám. Pokud je budete porušovat či ignorovat, každý zodpovědný majitel palné zbraně vás bude považovat za nezodpovědné pitomce (kterými budete), protože se naučíte špatné návyky, nikdy nezískáte ZP (což je v takovém případě dobře) a je zde značná pravděpodobnost, že vám zbraň spustí neúmyslně a vy se budete velmi divit.Ona pravidla jsou formulována tak, aby i při porušení jednoho ještě stále nemohlo dojít k ohrožení osob; na plynovky to platí zrovna tak a bezpečná manipulace se zbraní se na nich dá výtečně nacvičovat. Ona pravidla zní:
- Každá zbraň je vždy nabitá. To proto, že všechny nehody se staly se zbraněmi, které jejich držitelé považovali za nenabité - jinak by s nimi nezacházeli tak, že došlo k nehodě. Takže - dokud nemá odmontovanou hlaveň, chováme se k té zbrani jako by byla nabitá, i když jsme si 100% jisti, že nabitá není.
- protože je zbraň vždy nabitá, nemíříme na lidi ani na nic, co nechceme zničit. Hlaveň tedy míří vždy tak, že kdyby vyšel výstřel, nemuseli bychom toho litovat po zybtek života. To také znamená, že se nikdy nedíváme do hlavně a neděláme nevkusné žerty.
- Prst držíme mimo spoušť až do okamžiku, kdy chceme střílet. Profesionálové jej pokládají na bok závěru nad spouští. Logika je nasnadě: pokud je zbraň nabitá, rozhodně nechci omylem zmáčknout spoušť (třeba při leknutí, kdy se prsty prokazatelně reflexivně sevřou).
- Jsme si vždy vědomi toho, co leží za cílem střelby. Ačkoli toto pravidlo pochází z "ostrých" zbraní a brání tomu, abyste na střelnici kromě terče neprostřelili ještě kocoura správce střelnice nebo za padouchem neprovrtali kulkami ještě tři maminky s kočátky, pro plynovky platí také. Určitě si chcete zkontrolovat, že když na poli střílíte pro radost, o půl kilometru dál ve směru věší střelby nesedí na posedu myslivec s nabitou kulovnicí, který tak získal oprávněný dojem, že po něm pálíte z pistole a bude opětovat palbu.
Závěrem
Plynovky jsou kromě výtečného předmětu sběratelského vyžití i funkční sebeochranný nástroj. Pokud s nimi budete zacházet zodpovědně, výhrůžky ze strany "fanatiků do ostrých" ohledně odstřelu plynovkářů jsou poněkud zcestné; stejně tak je ale zcestná přílišná důvěra v obranné možnosti plynovky. Použití plynovky v sebeobraně je "z nouze ctnost"; na obranný účinek se nedá spoléhat zejména proto, že zhruba polovina populace může být k účinkům odolná. Pokud plynovkářům hrozí od někoho záhuba, pak nejvíce od agresora, kterého by plynovka nezastavila (či naopak vyprovokovala k pomastě za bluff či k zoufalému činu) a který by obránce zabil.
Situace v žádném případě nestojí tak, že jste s plynovkou "za vodou" - nejste. Je to lepší než "nic", ale pořád je to "nic moc". Ale jak praví staletími prověřené úsloví, "je lepší mít (jakoukoli) zbraň a nepotřebovat, než nemít ji a potřebovat".
Poznámky pod čarou:
* Pro účely této stránky počítáme s tím, že se majitel plynovky brání nevyprovokované agresi; pokud chce někdo s plynovkou agresi páchat, zaslouží už preventivně ránu pěstí za takové zhůvěřilosti a pak další za poškozování obrazu slušných držitelů palných zbraní.
** Pokud je vaším cílem machrovat, přijít k zisku majetku či sebevědomí na úkor někoho jiného nebo dělat kraviny, laskavě odevzdejte plynovku na nejbližší služebně PČR a zajděte si za psychologem.
*** odhad uvařený z vody - viz kapitola o psychologickém efektu
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nezasahujte do díla 3.0 Česko